Diag Human hraje dvojí hru, aneb nejnovější vývoj kauzy
Navštívil jsem 6. září Městský soud v Praze. Měl totiž projednávat návrh Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových na jmenování Petre Kužela rozhodcem přezkumného senátu ve sporu státu s Diag Human. Jednání bylo nakonec krátké a skončilo odročením. Ukázalo však jasně dvojí hru Diag Human: na domácí scéně aktivně hrát o body v přezkumném řízení a v cizině zapírat, že vůbec nějaké řízení existuje.
Důvod odročení
Soudkyně považuje za nutné nejprve si ujasnit, kdo všechno je účastníkem řízení, zejména pak, zda jím je jistý švýcarský občan Max Baumann. Toho totiž navrhla firma Diag Human jako rozhodce poté, co skandálním způsobem odstoupil z této pozice jiný Švýcar Damiano Della Ca. Firma tedy byla nyní vyzvána, aby soud přesvědčila, že Max Baumann je skutečně „perfektně“ jmenovaným rozhodcem (ono slovo prefektní použila paní soudkyně několikrát). Se znalostí rozhodčí smlouvy a i zákona o rozhodčím řízení jsem si jist, že soud nemůže uznat tohoto pána rozhodcem a tedy ho ani nemůže přizvat jako dalšího účastníka sporu. Důvod je jednoduchý – pokud odstoupí rozhodce, musejí se na jeho nástupci obě strany dohodnout, to se zcela prokazatelně nestalo (stát s jménem Baumann nesouhlasil). V takovém případě jmenuje rozhodce, na návrh kterékoliv strany sporu, soud. Stát této možnosti využil, Diag Human nikoliv. Tuto procesní stránku, podle mého názoru, firma podcenila. Stát navrhnul Petra Kužela, dva soudy ho ve funkci potvrdily. Nejvyšší soud ale z procesních důvodů (otázka příslušnosti soudu) vrátil k novému projednávání. Čili neřekl, že to být Petr Kužel nemůže, ale, že o tom musí rozhodnout jiný soud (namísto soudu v Praze 6 nyní rozhoduje jako prvoinstanční Městský soud v Praze). A to je ono projednávání, kterého jsem se 6.9. 2011 zúčastnil. Podrobněji jsem historii jmenování rozhodců popsal v předcházejícím souhrnu zde.
Dvojí hra Diag Human
Otázku, zda je Max Baumann účastníkem řízení, vnesla do soudního projednávání sama firma Diag Human (dobře je to popsáno v tomto článku v Parlamentních listech). Cíl je zřejmý – snaží se soudní projednávání natahovat a co nejvíce oddálit jmenování rozhodce navrženého soudu státem. Tím chce získat čas u soudů v cizině, aby rozhodovaly bez ohledu na výsledky jednání u českých soudů. Kdyby totiž české soudy jmenovaly rozhodce, bylo by těmito našimi soudy zároveň potvrzeno že rozhodčí řízení nadále pokračuje. Jenže to je skutečnost, kterou Diag Human před soudy v zahraničí zamlčuje.
Diag Human tak hraje dvojí hru. V České republice se účastní soudního procesu o jmenování rozhodců pro přezkumné rozhodčí řízení a zdržovací taktikou ho protahuje. Současně ale existenci tohoto řízení popírá, když zahraničním soudům tvrdí, že arbitráž již skončila a ČR zbývá jediné vypláznout deset miliard korun.
A ještě postřeh
Bylo kouzelné sledovat jak bývalý „nezávislý publicista“ Jan Urban radí právní zástupkyni firmy Diag Human, jak jí píše cosi na lísteček těsně předtím, než se ona postaví před kamery České televize, jak jí k tomu cosi důrazně říká a ona se pak při samotném natáčení neopomene asi třikrát na něj zpátky podívat, aby se ujistila, že to říká správně. Jsem rád, že Jan Urban takto veřejně vykonává svoji novou funkci: „externího spolupracovníka mezinárodního právního týmu Diag Human.“ Není na tom nic špatného, je alespoň jasné, kdo za koho kope, jenom nevím, proč se za to Jan Urban stydí (o tom, jak informaci o spolupráci s Diag Human smazal ze svého blogu čtěte zde.)