Vídeňská finta Diag Human

24.05.2011 23:56

 

Jako blesk z čistého nebe se jeví dnešní zpráva, že jakýsi okresní soud ve Vídni na návrh firmy Diag Human provedl exekuci dvou obrazů a jedné plastiky zapůjčených Českou republikou na výstavu v rakouské metropoli. Důvodem je prý neochota českého státu vyplatit firmě téměř 9 miliard korun, o kterých rozhodnul v roce 2008 rozhodčí senát. Firma Diag Human tvrdí, že stát špatným způsobem podal návrh na přezkum, a proto arbitráž skončila jejím vítězstvím uvedené rozhodnutí  nabylo právní moci. Jako vždycky, když přijde firma Diag Human s novou právní fintou,  je třeba se podívat na skutečná fakta a trošku zpátky do minulosti. Snadno tak zjistíme, že stát nepochybně podal návrh na přezkum, že tento návrh Diag Human nejprve akceptovala a když si to rozmyslela a soudně napadla neuspěla u Nejvyššího soudu ČR a tudíž je podle mého přesvědčení nepochybné, že arbitráž dále pokračuje a český stát není povinen vyplácet žádné peníze.   Je ale samozřejmě velmi podivné, že vídeňský soud takovou žalobu přijal a že si dovolil vzít do exekuce kulturní bohatství České republiky!  Tyto dva aspekty: nerespektování  rozhodnutí nejvyššího soudu suverénního státu a zahrnutí kulturního bohatství  do exekuce, by měly vést vládu České republiky k čilé diplomatické aktivitě a rozhodně nenechat všechno jenom na bedrech ministerstva zdravotnictví.

V tuto chvíli shrnu 4 základní fakta:

1.       Stát postupuje podle rozhodčí smlouvy. Stát uzavřel s firmou Diag Human v roce 1996 tzv. rozhodčí smlouvu, ta upravuje způsob vedení arbitráže a mimo jiné stanovuje, že každé rozhodnutí rozhodčího senátu, může být přezkoumáno senátem v jiném složení. V minulosti došlo k takovému přezkoumání už dvakrát, byl tedy přezkoumán i mezitímní i částečný rozhodčí nález  a to vždy  rozhodčím senátem v novém složení. 

2.       Návrh na přezkum je platný, dokonce „jištěný“ dvěma podpisy.  Rozhodčí smlouva byla uzavřena dávno před vznikem Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen Úřad), který má podobných kauzách stát zastupovat , takže se s ním ve smlouvě nepočítalo a do doby jeho vzniku všechny úkony dělalo samo ministerstvo zdravotnictví, nebo jím pověření právníci. Manévrovací prostor Úřadu je omezen zákonem na procesní úkony a ještě ne na všechny, a proto se obrana státu neobejde bez účasti  ministerstva zdravotnictví. Protože zákon například neopravňuje Úřad podávat návrh na přezkumné rozhodčí řízení, dokud není ustanoven rozhodčí senát (a ten zase je ustanoven až když se obě strany dohodnou, že přezkum bude) – podal ho ministr zdravotnictví (v roce 2008 Tomáš Julínek), pro jistotu společně s ředitelem Úřadu. Vůle účastníka sporu – státu - usilovat o přezkumné řízení je zcela zřejmá a nezpochybnitelná a  dokument podepsaný  ministrem a ředitelem Úřadu zcela odpovídají požadavkům rozhodčí smlouvy.

3.       Nejvyšší soud ČR již dal za pravdu státu. Firma Diag Human již u soudu jednou neuspěla.  V říjnu 2010 Nejvyšší soud ČR označil za neopodstatněné stejné argumenty firmy Diag Human,  které teď uplatnila u Vídeňského místního soudu. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR je závazné pro všechny české soudy nižší instance. Má mít snad vídeňský okresní soud navrch nad naším nejvyšším soudem? Připomínám, že tato arbitráž je ryze česká, vedena v češtině a podle českého právního řádu.

4.       Diag Human už přezkumné řízení uznala. Firma  Diag Human přezkumné řízení uznala, vždy´t sama navrhla jednoho z rozhodců a také podala návrh na přezkum, když chtěla ještě o několik miliard korun více.  

 

Další vývoj  sleduji, budu průběžně informovat a komentovat.


Tvorba webových stránek zdarma Webnode