Byl předsedou rozhodčího senátu v kauze Diag Human, když v této funkci nahradil Josefa Kunáška (ten předtím odstoupil). Rozhodčí senát pod vedením K. Růžičky vydal konečný rozhodčí nález, který přiřknul Diag Human cca 9 miliard korun (aktuálně i s úroky to činí cca 10 miliard).
V roce 2006 se stal profesorem mezinárodního práva, v tomto oboru publikuje například i s kolegyní z rozhodčího senátu prof. Pauknerovou (přivedla ho ona ke kauze?).
Přestože měl ukončit svou aktivitu v kauze Diag Human již v roce 2008, kdy skončil práci rozhodčí senát, znovu se jeho jméno objevilo v médiích v souvislosti s exekucí českých obrazů u okresního soudu ve Vídni. Firma Diag Human totiž předložila vídeňskému soudu dokument - právní stanovisko - podepsané prof. Růžičkou, v němž se přiklání na stranu firmy. Stanovisko mohlo soud přesvědčit, že spor v ČR skončený, a proto je rozhodnutí o výplatě 10 miliard kourn právoplatné. V tuto chvíli (červenec 2011) není zřejmé, zda prof. Růžička je skutečně autorem stanoviska, Buď by ho musela firma Diag Human zfalšovat, nebo ho prof. Růžička napsal a zpronevěřil se nezávislosti arbitra a navíc lhal v rozhovoru pro Právo. Bližší vysvětlení najdete v tomto článku: Podivuhodné dobrodružství děkana Růžičky.
Nové info: V pátek 18. listopadu prof. Růžička odešel z domova, ale nepřišel do práce. Od soboty 19. listopadu ho pohřešuje policie. Další čtěte zde: Za zmizením profesora stojí Diag Human. V pondělí 21.listopadu 2011 se pan profesor našel kdesi v lese u Vansdorfu.
V listopadu 2010 se stal děkanem Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. V současnosti je vyzýván některými členy akademické obce k odstoupení z funkce.
Podle informací z léta 2011 je K. Růžička dlouhodobě nemocen. Po prázdninách se vrátil do práce, fakulta však přišla o možnost udělovat doktoráty. Podle zdrojů přímo z fakulty je velice nervózní, stěžuje si na tlak médií.
Informace ze serveru sedmicka.cz: K. Růžička dvacet let pracoval v tiskárnách v Klatovech jako tiskař. Jako dělnický kádr si ve zkráceném čase dodělal maturitu a také vysokou školu. Od prosince 1983 ho Státní bezpečnost evidovala ve svých seznamech jako důvěrníka s krycím jménem Květa.